Pohled na obecní dům směrem ke křižovatce
(Zdroj: Stránky ZŠ Polesná)

Historie obce

První osídlení

Dnešní území Újezda nad Lesy bylo osídleno již od 2. poloviny 3. tisíciletí př. n. l. Důkazem toho jsou archeologické nálezy při stavební činnosti v obci. Nalezena byla keramika, kamenné nástroje prvních obyvatel, popelnice, kostrový hrob a další předměty dokazující jejich přítomnost v dávné minulosti.

Nejstarší zmínky o obci

Podle dochovaných církevních pramenů byl Oujezd ve středověku tvořen asi 15 usedlostmi, které ležely podél Staroújezdské ulice, což je jižní část dnešní obce směrem ke Kolodějům.

Z roku 1229 jsou dochované první zmínky o osadě Blatov, kterou v té době obývali dřevorubci pracující v přilehlém lese Fidrholci. Osada bývá zmiňována na některé prastarých německých a ruských mapách. Osada Oujezd však na těchto mapách není.

Prvním známým majitelem Oujezda byl pan Vítek ze Švábenic, neboli Heřmanic, kterému patřila i ves Sibřina. V roce 1309 prodává pan Vítek Oujezd zderazkému klášteru křížovníků - Strážců Božího hrobu na Novém Městě. Ten byl založen roku 1190 bratry Kojatem a Všeborem ze šlechtického rodu Hrabišiců. Kláštěr byl v bouřlivém roce 1419 vypleněn pražskou lůzou, vedenou husity a zanikl o rok později, kdy byl areál pobořen (poslední zbytek - kapličku Božiho hrobu - je možno spatřit na dvoře budovy Fakulty elektrotechnické na Karlově náměstí).

Od kláštera obec ještě ve 14. století v roce 1395 koupil vlastník nedaleké obce Koloděj, člen bohatého pražského měšťanského rodu Rotlevů. Ten však Oujezd držel jen šest let a již roku 1401 jej prodal Dorotě a Alžbětě z Valdštejna. V období husitských válek patřil Oujezd Čechy nenáviděnému cisaři Zikmundovi řečenému "liška zrzavá". Ten dal obec do zástavy Svojošovi ze Zahrádky.

Po tomto období se historické zmínky o obci nevyskytují více než sto následujícíh let. Dalším známým majitelem se stal okolo roku 1543 mocný šlechtic a vysoký královský úředník Florián Gryspek z Gryspachu. Ten Oujezd prodal roku 1546 po třech letech vlastnictví Janovi Mikšovi z Hrobčic a naopak koupil obce Sedlec, Bukovinu a Řemešín nedaleko Plzně, na které mu král následně zajistil jejich dědičné držení. Okolo roku 1586 patřila část obce ke kolodějskému panství.

Historie po třicetileté válce

Po bitvě na Bílé Hoře připadl celý zdejší kraj, od Kostelce nad Černými Lesy až po Oujezd, jako konfiskát knížeti Karelovi z Lichtensteina.

Roku 1645 byla cela ves Oujezd vypleněna a vypálena Švédy. Po této události zůstala obec půstá. Podle berní ruly Kouřimského kraje byla "celá pustá, v níž bejvávalo gruntův selských 8, chalupnický 3"1. Obec v té době patřila k uhříněvskému panství.

Pustá a neobydlená zůstala až do roku 1783, kdy bylo deset nových hospodářství Lichtensteiny osazeno deseti německými rodinami. Obec však zůstala malá, se 13 popisnými čísly, a byla tak administrativně připojena k obci Koloděje. Potomci nových osadníků se po čase odstěhovali nebo splynuli s českým obyvatelstvem.

Kostel sv. Bartoloměje

Ještě z dob vlatnictví křížovníků - Strážců Božího hrobu je dochován záznam o existenci kostela. Pravděpodobně již roku 1309 kostel svatého Bartoloměje stál. Od roku 1350 je pak uváděn jako farní kostel patřící ke zderazskému klášteru. Patronem kostela byl probošt tohoto kláštera.

Avšak po dostavění kostela v sousedních Kolodějích v letech 1806 až 1807, byl oujezdský kostel svatého Bartoloměje zrušen. Jeho majetek, dva zvony i obraz svatého Bartoloměje byly věnovány tomuto nově založenému kostelu v Kolodějích.

Rozvoj obce před první světovou válkou

Rozvoj obce nastal až v období tzv. "pražské kolonizace" v období mezi lety 1890 - 1914. Do obce se stěhují obyvatelé z nedaleké Prahy. Impulsem ke stěhování byla zřejmě dostavba železniční zastávky na trati z Prahy, která byla dána do provozu roku 1881. V lese Fidrholci byla u trati zřízena železniční zastávka s názvem Jirny. Později po osamostatnění sousední obce byl název změněn na Jirny-Klánovice. Roku 1914, těsně před 1. světovou válkou, měl Oujezd již 80 domů.

Obec mezi světovými válkami

Samostatná obec Újezd vzniká 14. srpna 1921, oddělením od obce Koloděje. Naopak se k obci připojuje osada Blatov (se třemi rybníky – Chobotem, Slavětínem a Nohavičkou). 7. února 1922 schválilo ministertvo vnitra název nové obce Újezd nad Lesy.

V období 20. let a 30. let minulého století počet nových obyvatel rychle rostl. Příliv novousedlíků si vyžádal i výstavbu nových rodinných domů, které vyrostly podél státní silnice z Prahy do Kolína. Na tuto situaci reagovala obec výstavbou kanalizace, chodníků, koupaliště-rybníka nebo hasičské zbrojnice.

Centrem obce v této době se přirozeně stala křižovatka silnice z Prahy do Kolína se silnicí z Koloděje do Klánovic, pro kterou se vžil dodnes použivaný název "Na křižovatce". Byl zde soustředěn i společenský život v obce. Dnešní část obce Nová Sibřina měla zase centrum soustředěno kolem hospody "U Strassmajrů" (dnešní název je restaurace "U Rohožníku"). Centrem blatova se měla stát náves, která je dodnes patrná na začátku nasí obce diky zachovalé kapličce a křížku.

I přes rostoucí rozvoj v obci stále chyběla škola. Až do roku 1930, kdy byly zřízeny dvě třídy obecné školy v Kolodějích v pronajatých místnostech domu pana Kožíška, navštěvovali žáci přes 150 let školu v Kolodějích. V září 1934 se obyvatelé konečně dočkali vlastní nové obecné školy, nesoucí název pana prezidenta T. G. Masaryka. V roce 1938 byl postaven obecní dům a v něm umístěna měšťanská škola, obecní knihovna, poštovní úřad, četnická stanice a byt pro učitele a velitele četnické stanice.

Poválečný vývoj

Roku 1953 byla s Újezdem katastrálně spojena obec Nová Sibřina tvořící již dříve s Újezdem jeden celek. Vyšší správní jednotky (okresy) se často měnily: Praha Žižkov, Říčany, Praha sever, Praha-východ.

Velkou změnou pro Újezd nad Lesy bylo připojení k hlavnímu městu 1. července 1974. Spolu s rovněž nově připojenými obcemi Běchovice, Klánovice, Koloděje se Újezd nad Lesy stává součástí obvodu Praha 9.

Obec po sametové revoluci

Po sametové revoluci, roku 1990, přechází správa z Národního výboru na Městskou část Praha Újezd nad Lesy, spolu se zavedením samosprávných činností.

V roce 1994, při reorganizaci státní správy, přichází pod městskou část Praha Újezd nad Lesy i určená část agendy v přenesené působnosti. Zbytek státní správy vykonává Praha 14.

1.7.2001 vzniká zcela samostatný správní obvod Praha 21 s plnou státní správou, kterou úřad m. č. Praha 21, Staroklánovická 260, vykonává pro katastrální území Klánovice, Běchovice a Koloděje.

Zdroje a použitá literatura:
F. Holec: Kronika královské Prahy a obcí sousedních IV., Nakl. Lidové noviny, 1996
Stránky Prahy 21
Wikipedie
Stránky Ministerstva vnitra
Stránky ZŠ Polesná
Stopa ČSOP
Stránky ČVUT
Přihlášení