Redakční články

Pravda je taková

05.03.2017 | Tomáš Grünwald | Zobrazit diskuzi (0) »
K mojí smůle jsem dočetl všechny dostupné časopisy a už i letáky, tak jsem sáhl u jidla po novém čísle Újezdského zpravodaje. K jestě větší smůle jsem ho zcela náhodou otevřel na stránce se sloupky zastupitelů. A opět k mojí smůle musím konstatovat, že ačkoli se mi život v Újezdě líbí, vůbec se mi nelíbí úroveň, s jakou nám naši zastupitelé "vládnou". V několika sloupcích si vyřizují zastupitelé své nevyřešené účty, v dalším se dozvídám, jak je krásné, že děti s rodiči bruslí. A v jednom z dalších, jak je úžasné, že náš úřad přejde na procesní řízení.

U osobních útoků samozřejmě nevím, kde je pravda. Každá ze stran se v jednotlivých číslech předhání s argumenty, že právě ona je v právu. Tudíž počítám příští měsíc s vyjadřením dotyčného radního, že je správné, když stěžovatel je zároveň facilitátorem diskuze v rámci sporu s kynology o tom, jak vyřešit štěkající psy. Mám řešení - dejme na plot cvičiště cedulky s přísným zákazem štěkání a je po problému. Nebo vykažme chovatele psů hodně daleko za hranici naší městské části. Ano, štěkání psů je jistě problém. Ale ruku na srdce, kdo nemá problemy - někdo bydlí u hlavní silnice, někdo u železniční tratě, někdo, jako já, u tenisových kurtů. Takže i já bych si mohl přilít oleje do ohně. Osobně bych asi raději štěkání psů, než štěkání protihráčů o to, zda byl míček v autu, či nikoli. Raději zavilé vytí sveřepých šakalů, než nadávky, vzdechy a pravidelné údery raketou do míčku na dnes už pěti kurtech. A to do toho nepočítám hustou dopravu obzvláště v letních měsících, kdy se sportovci sjíždí i z blízkého okolí vozy, aby se vyběhali na kurtu a aby pak opět usedli do vozů po únavném "mači". Bezohledné parkování některých z nich ani nekomentuji. Některých. V tomto případě neplatí čest výjimkám, ale hanba těm pár, kteří jsou bezohlední.

Ale tohle všechno k tomu patří. Prostě bydlím blízko tenisových kurtů, kde hlasité projevy jsou běžné a v zápalu emocí i pochopitelné. Stejně jako štěkání psů na cvičáku, pohyb stovek aut po hlavní silnici, či desítěk vlaků po železniční trati. Nic není jen černé a  bílé, každé má své pro a proti. A pokud je možnost, jak jednoduše pomoci jedné či druhé straně (nejlépe oběma), proč se nemůžou na radnici dohodnout? Protihlukový val nebo stěna mi přijde jako dobrý nápad, nota bene, když i mému "problému" pomohl dům mezi kurty a námi, který většinu problémů odstranil. Ale nejsem odborník na tyto záležitosti, ale proč to nezkusit? Někdo musí být první, aby obě strany mohly říct - pomohlo nebo nepomohlo.

Vynechám oslavný článek o bruslařích na zamrzlém rybníce, který jakoby vypadl z obrázků mistra Lady. Nerozumím tomu, co mi měl přinést. Asi by se hodil více do úvodníku, ne? A článek o procesním řízení asi také, protože mě překvapuje, že procesy nejsou nastaveny dávno. Takže bych spíše čekal, že po letech zkušeností, se do tohoto procesního řízení bude konečně také vnášet přístup směrem k zákazníkovi, tedy k občanovi. Na ten si tedy podle všeho ještě nějakou dobu počkáme. I když já si myslím, že především záleží na konkrétních úřednících, kteří planá slova, tentokrát o sdílení zkušeností mezi obcemi (tak to podle mého dopadne, protože jde pravděpodobně jen o čárku "přidali jsme se" bez dalších návazností), slyší každý rok. Takže všem úředníkům držím palce, aby i tuto nadcházející politickou hru přečkali ve zdraví. A uvidím,  třeba budu příjemně překvapený a není radno soudit před večerem. Každopádně bych poradil paní starostce, když se chystá poprat s procesy na úřadu, aby se podívala i na nové a nesmyslné procesy, které byly zavedeny v místní základní škole, které se snaží přenést byrokracii na stranu rodičů, jen aby se ulehčila práce paní účetní. Aspoň z toho důvodu, si myslím, byla zavedena povinnosti nosit do družiny kopie bankovních příkazů o zaplacení poplatku za družinu. Protože v každé normálně fungující firmě se párují platby podle variabilního symbolu na výpisu z bankovního účtu. Mně se tomuto šikanování podařilo vyhnout - ignoroval jsem to a vida, funguje to i bez toho! Tudiž zbytečnou práci s otiskem obrazovky na mobilu po zaplacení, posláním do cloudu, abych mohl na počítači začernit to, co nechci ukazovat školním úředníkům, a následným vytištění, jsem si ušetřil. Raději jsem ten čas věnoval napsáním emailu na adresu školy, směřovaný do rukou paní ředitelky, na který mi nikdo neodpověděl. 

Ale abych se dostal k jádru mého dnešního příspěvku. Celé moje rozčarování nad rubrikou s povzdechy radních, mě ale přivedlo na stránky úřadu, kde jsem si všimnul rubriky "Uvádíme na pravou míru". A to musím říct, že hádky v Újezdském zpravodaji jsou jen slabý odvar. Co to, prosím, jako je? Chtělo by se myslet, že je za tím Saturnin a strýc František. Protože to je něco podobného jako "Kancelář pro úvádění románových příběhů na pravou míru"! Touto rubrikou dává úřad najevo, že pravda je vždy na straně radních a ostatní musí "držet hubu a krok"? Po přečtení pár článků v této rubrice musím uznat, že moje sympatie získává spíš opozice, byť by nemusela mít ve všem pravdu. Ale tohle závání jedním světovým názorem! Koho tohle napadlo, ten podle mého nemá vůbec co dělat na radnici, kde zastupuje své spoluobčany s jejich rozdílnými názory! Už na základní škole ještě v dobách socialismu mě učili, že moc se ve státě rozděluje na výkonnou a soudní. Ale u nás se to přeci jen podařilo spojit, byť samozvaný soudce názorů z řad radních nevynáší žadné tresty. Zatím.

A tady raději skončím, protože je brzy nad ránem a není radno chodit do postele v rozčíleném stavu, neb pak je těžké unavenému človeku usnouti.
Fotogalerie
Přihlášení